Zřícenina hradu Kaltenštejn
Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaná též Hradisko) se nachází 9 km severně od Jeseníku, asi 2 km od obce Černá Voda nad osadou Nové Podhradí. Hrad stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu, spojující kdysi Moravu se slezským Otmuchovem a Nisou.
Poloha hradu:
Zbytky hradu, ač rozsáhlé, nepodávají jasný obraz o jeho původní rozloze. I tak je z nich však patrné, že šlo o mohutnou pevnost. Hradní areál se rozkládal na ploše asi 100 metrů krát 30-75 metrů. Hradní kopec spadá ze severu a východu srázně dolů a hrad mohl být napaden a ohrožen pouze z jižní strany. V této části bylo proto hradní opevnění zesíleno několika mezihradbami. Do hradu vedla brána od západu, dnes už sotva znatelná. Hradební zeď byla v průměru až 2 metry silná, místy se však celá rozpadla, takže se můžeme jen domnívat, kudy vedla. V hradebním prostoru nezbyla kromě věže žádné větší stopy po obytných budovách. Věž, stojící v jižní části hradiště, měla 4 m silné zdi a chránila zároveň přiléhající hradní palác, z něhož zůstal jen roh budovy.
Ještě v polovině 19. století byl vedle věže v zemi patrný otvor, vedoucí do hladomorny. V severní části, blízko vjezdu do hradu, byla do zdi vbudována hláska. Hradba sama byla vystavěna z lomového kamene, spojeného maltou. Podle celých bloků rozvaleného zdiva se lze domnívat, že hradby byly zničeny výbuchem střelného prachu.
Z inventáře z roku 1443 se dozvídáme, že hrad měl celkem čtyři brány. Soběstačnost hradu zajišťoval mlýn a pivovar. Kromě nich zde byla konírna a kamenný dům, jistě palác spojený s věží.
Historie Kaltenštejna:
O počátcích hradu mnoho nevíme. První písemná zmínka o něm je z roku 1296 a týká se sporu mezi vratislavským biskupem Janem III. Romkem a svídnicko-münsterberským knížetem Bolkem, který nedávno postavený hrad biskupovi odňal. Krakovský biskup Jan přiměl knížete, aby hrad vrátil jeho majiteli. Při té příležitosti Bolek prohlásil, že hrad byl postaven nepřáteli církve. Z toho lze vyvodit, že stavebníky mohli být nějací příslušníci šlechty, snad Wüstehubové, kteří v nedaleké vsi Sestrechovice (dnes Žulová) postavili hrad Vredeberg (Frýdberk, nyní Žulová).
Hrad poté sloužil jako ochrana proti drobným i větším feudálům, snažícím se rozchvátit nisko-otmuchovské knížectví. Proto byl Kaltenštejn svěřován pouze nejspolehlivějším osobnostem biskupského dvora.
V době bojů mezi vratislavskými biskupy a knížaty ve 13. a 14. století byl hrad dán v zástavu. Kolem roku 1319 se dostal do rukou mocného rodu Haugwitzů. V roce 1345 získal hrad biskup Přeclav z Pogarel.
V době husitských válek spravoval hrad Kunc Tham ze Sedlic, který se zavázal biskupu Konrádovi, jednomu z hlavních protihusitských činitelů ve Slezsku, že jej nikomu bez vědomí biskupské vrchnosti nevydá. Zdá se, že se Husité za svého tažení do Slezska roku 1428 nepokusili hrad dobýt, protože v pramenech jsou z té doby uváděni biskupští kasteláni.
V roce 1433 zastavil biskup Konrád hrad včetně okolních vsí a měst. Za podobných podmínek převzal hrad v roce 1441 Hynek Mušín, známý přívrženec husitství na Jesenicku. V roce 1455 převzal hrad od kapituly Kryštof z Czeschdorfu, který jej na svůj náklad opravil. Po jeho smrti hrad převzal výměnou za Frýdberk Hynek Meinholt, jemuž dlužil biskup 1100 kop grošů. Po jeho smrti roku 1464 spravovala hrad jeho žena se synem. Mladý Hynek Meinholt vyměnil hrad roku 1470 s vratislavským knížetem Přemkem Opavským za Vidnavu a okolní vsi. Meinholt nadále půjčoval biskupovi peníze, a když částka dosáhla 2700 uherských zlatých, získal Kaltenštejn v roce 1472 znovu. Rok nato mu biskup udělil právo dolovat v okolí hradu drahé kovy, zejména stříbro. Hynek se udržel na hradě dlouho. Hradu se vzdal teprve v roce 1497 ve prospěch manželčina zetě Jindřicha z Tetova.
V té době však už okolní vsi, zejména Černá Voda a Červená Voda, v důsledku válečných událostí zcela anebo z valné části zpustly a hrad v řídce obydleném kraji ztratil význam. Proto jej biskup Jan Thurzo vykoupil jako administrátor biskupství a dal jej proti vůli kapituly rozbořit. Části stavebního materiálu bylo prý použito k dokončení opravy hradu na Jánském Vrchu. Kaltenštejn už nikdy obnoven nebyl. Vsi patřící k němu byly rozděleny pod správu hradu Frýdberka a Otmuchova.
Trosky hradu, zvané pro svůj vzhled též "Biskupskou čepicí", byly opředeny mnoha pověstmi. Za zmínku stojí, že ještě v 19. století byly ve zříceninách hradu nalezeny cínové mísy, šípy a oštěpy. Tyto nálezy je možno rámcově datovat do 15. století.
(Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991)
De kaart van de plaatsing 1:50 000 - het rode pijltje is op het object gericht
|